sobota 11. března 2017

Vlněný koberec

První testace nového stavu proběhla na výbornou :) Trochu mi zlobí prošlup u jednoho listu, ale i tak je viditelný. Hodně jsem si s tím pohrála a už tuším co by bylo potřeba změnit. Prozatím se mi všechny prkýnka podařilo navázat tak aby hladce fungoval - zatím to bude stačit :)

Osnova koberce je pevná trojnitka navajo - z větší části tmavá. Nasnovala jsem na 150cm délku, ale nevyšel mi stejný materiál na útek, tak jsem ho ukončila v 119cm, šíře je 54cm.





 Po dotkání a zakončení jsem ho dala do pračky aby změknul a lehce se zaplstil. Konečná velikost koberce je 112X47cm a vzoreček krásně vystoupil. Na první vzorovaný dílo jsem hodně spokojená a muškami poučena a natěšena na příště :)






sobota 25. února 2017

Nový kamarád

Již dlouho si pohrávám s myšlenkou, že bych se v tkaní chtěla posunout někam dál a ráda bych tkala něco složitějšího na vícelistém stavu. Bohužel konstelace není zatím taková abych si vícelistý stav mohla pořídit.
Prvotní plán byl, že si nechám vyrobit jakousi nástavbu na RH stav kde si pomocí tyček a provázků navážu osnovu a budu jí tak zvedat. Šlo prakticky jen o stojánek kam bych tyčky odkládala při zvednutí abych mohla protáhnout útek  Provázky byly naměřené, ale "nástavba" zatím v nedohlednu...

Druhý směr mého myšlení sehnat starý stav a poopravit, ale nic použitelného a za rozumnou cenu se zatím nevyskytlo...

Protože ráda koukám na videa z dob našich babiček a říkám si na jak jednoduchých stavech se dřív tkalo, jednoduchý mechanismus, nitěnky z provázků....Pomalu mi začal v hlavě hlodat další směr zkusit vyrobit nějakou jednoduchou dřevěnou konstrukci, pochopit mechanismy zvedání listů a nějaký aplikovat. Dřív se tkalo hlavně na dvoulistých stavech na jednoduchých kladkových systémech, ale já chtěla vícelistou jednoduchost :)

Hodně  jsem se chodila kochat fotkami velkých stavů a velmi se mi líbí stavy Glimakra a tam jsem objevila Julii :) Je to malý- "velký" stav - působí docela chatrně, ale přesně tohle jsem hledala. Stále jsem se k němu vracela a doma nenápadně nadhazovala, že bychom  mohli něco takového zkusit.

Ale jak to většinou chodí, když není člověk od fochu a nějak na to nezbýval čas - čas plynul a konstrukce opět v nedohlednu... Jednou jsem se ale osudově zmínila kamarádce o mých neskromných snech a vzhledem k tomu, že její manžel truhlář je a myslím, že ho to i samotného zajímalo, přislíbil, že dřevěné části zhotoví. Zasedla jsem k internetu a hodiny zkoumala fotky a videa a navrhla si stav s podobnou kostrou, ale bytelnější a hlubší - co kdybych ten 16ti list chtěla někdy přece jen vyzkoušet :)

Zhruba za měsíc mi doma přistál krásný základ stavu. Mezi tím už jsem pomalu vymýšlela jakým systémem ho osadit. Klasický kladkový jsem viděla hlavně u čtyř listů a já chci přece osm... Jako nejjednodušší systém mi přišel countermarch loom (ikdyž ze začátku jsem si myslela, že je to jack loom : )- no snad už v tom mám jasno)  - kdy začneme na 4 listech a pak je zvedneme na 8. Funkčnost jsem si musela ověřit na modýlku v měřítku 1:10 a zdálo se, že to funguje a mě to prakticky lépe docházelo. Dřevěné části jsem si ošetřila voskem s olejema, místo systémů speciálních provázků jsme použili jutový motouz, nitěnky - pro začátek 100 kusů - jsem vytvořila z bavlněných provázků a jako paprsek použila list z RH stavu. Různé tyčky, kolečka a další potřebné věci mi do stavu aplikoval můj muž, brácha svařil krásné úchyty na otáčení válců.



motání nitěnek


Druhá várka dřevěných částí dorazila v půlce února - vahadla, listy, protizávaží, šlapky. Opět nátěry a šup s tím na provázky.

natřeno


Když se tak práce blížily ke konci, byla jsem úplně unešená tím, že i vzhledově vypadá velmi pěkně - skoro profesionálně :)



Zasedla jsem opět k internetu a již po několikátý jsem koukala jak nasnovat osnovu. Snovací rám zatím nemám a tak jsme přemýšleli z čeho si jí prozatím uděláme. Nakonec jsem si při rozhlížení se mými vlnenými pomůckami uvědomila, že mám navíječ přaden dvakrát. Tak jsme sundali dřívka se kterými se sesazoval do sebe a zbyly pouze dvě prkýnka s dírkami a vcelku vysoké kolíčky. Celé jsem to pak pomocí úchytek přidělala ke stolu -každý na jednu stranu a mohla jsem začít. V plánu je pouze užší vzorníček s hladkým návodem do listů a vyzkoušet co stav umí. Šáhla jsem po nějaké akrylové přízi a už když sem jí začala otáčet kolem kolíčků tak jsem si říkala,že to nebude to pravý. Vcelku dost pružila, ale už jsem ve snováníní pokračovala - s tím,že se uvidí.

Nakoukat videa je něco jiného než realita -než jsem přišla na to jak to kam otáčet - hlavně v jednom konci se mi to stále křížilo, ale trocha soustředění a copánkovala jsem osnuvu o 70 nití.

Zkoukla jsem opět videa abych zase zjistila, že praxe je trochu jiná, ale poprala jsem se s tím a  protáhla nitě nitěnkami a paprskem - prozatím jen z Rh stavu zavěšeném na provázkách.







Uvázat šlapky a hurá na první zkoušku :)
A výsledek? - Tká! má sice plno much, jako krátší nitěnky, některé prkýnka budou potřeba tenčí a některá dělší, ale to vyladíme ve zkušebním provozu.
Bála jsem se do stavu investovat cokoliv navíc než zjistíme jak funguje - ale teď si určitě zaslouží dodělat bidlen s paprskem, soustavy provázků přímo na tkalcovský stav a další jiné vymoženosti - teď už ho budem jen hýčkat a tunit :)



Zatím žádná sláva v krajích, ale vzoruje :)





středa 30. listopadu 2016

První sezóna za mnou

Dlouho nebyl čas vůbec cokoliv psát i se třeba jen zavrtat do vlny a příst si.

 Ale byl to příjemný shon u zvířat, v sýrárně a hlavně v čase stráveném s našimi milými zákazníky  :)
Od září do listopadu jsem jela (již s požehnáním úřadů :) jak drak - ne, že by před tím bylo práce málo, ale vůbec by mě nenapadlo jaký je žrout času třeba jenom balení výrobků a přibylo ještě plno dalších činností ...Než jsem si zajela nějaký systém, sezóna pomalu skončila.
Teď nabírám nové síly a předu si :) Přemýšlím nad příštím rokem co budu vyrábět nového a jak si den rozvrhnu.
Pokud by vás zajímalo něco o tom co tvořím z mléka můžete nakouknout na naše stránky :)   http://hospodarstvisibarka.cz/ nebo https://www.facebook.com/hospodarstvisibarka/

Co právě tvořím z vlny, bavlny a lamy :) - trochu předení, pletení a tkaní...

Předení lamy - takhle vypadá neučesaná - předu z hřebenů

budoucí lamí palčáky
 Beru tašku po tašce a spřádám zásoby :) Barevné je české merino, šedá je lama. Zlatošedá tkanina měla být původně bavlněná látka na kabelu, ale začala jsem tkát snad už na jaře a stále nebyl čas jí dodělat. Malá v týdnu usoudila, že už se k tomu asi vracet nechci tak mi přestřihla kus osnovy v nenavázatelný vzdálenosti :D tak jsem to přehodnotila a bude z toho polstrování na židli :)
Přidat popisek
Čepičku jsem dělala už na začátku listopadu :)



pondělí 4. dubna 2016

Hospodářstí, statek, farma - malý, velký?

Jsem na rozpacích..... Něco budujeme a to něco je legalizace prodeje výrobků z kozího mléka, kterého je pro nás už nadbytek, ale rozhodně ho není tolik aby z nás vznikl "podnik" , který své výrobky dodádává všude.....Věřím, že většina menších kozích farem to tak má. Ale již párkrát jsem se setkala s tím, že lidi očekávají velký statek, velké prostory, stroje - asi bych nebyla jiná - ale my takové štěstí neměli. Máme menší hospodářství s kouskem záhumenky za chalupou, chtěla bych víc - toužím po krásném velkém statku s uzavřeným dvorem, klenbama, nekonečnýma půdama, velikou maštalí.... Ale hrozně rychle "kořením" a nedokážu jen tak po těch 14 letech co jsme tu doma jen tak odejít do "většího" 
Mám to tu moc ráda, plním si zde moje sny a snažím se je vpasovat do prostoru který máme. Vím, že víc jak 20 koziček na mléko mít nemůžu a možná je to dobře. Větší stádo by se stejně v jednom člověku zvládalo hůř a s mojím perfekcionismem .. si raději všechno dělám sama :D

A závěr? Naše holky jsou spokojené venku, ikdyž pastviny nepočítáme na hektary a tráva k nim musí dojít.....Sýrárnu budeme mít bez strojů a kdyby to šlo tak bych dělala sýry v měděném kotlíku na ohni, ale nevím proč s tím mají úřady problém :D Ráda bych dělala většinu hezky zdlouhavě rukama  - a myslím, že to mi právě umožňuje ten skromnější prostor kdy mám vše při ruce :)












úterý 23. února 2016

Smíšené pocity....

Už týden hostíme v našem domě řemeslníky, kteří nám zde budují mojí vysněnou sýrárnu. Chodím nakukovat s radostí, obdivem i vnitřním nepokojem, že by se můj letitý sen realizoval?! Přecházíme z prašné fáze pomalu do čistší a čistší a za chvíli bude hotovo....
Sýrařím velmi ráda, těším se, že to nebudu muset dělat po nocích, ale budu si z mléka tvořit " v pracovní době". Na druhou stranu mě nahlodávají obavy....zvládnu to?
Pak vyjdu ven a uvidím to naše stádečko jak se krásně kulatí - no teď už spíš sotva valí :), jak si spokojeně přežvykují a sledují mě jestli už by zase nebyl čas něco nasypat do žlabů....

Stále pocity jak na houpačce : obavy, nejistota - spokojenost, radost, jistota

A z čeho jsem vlastně taková nejistá? Chci to dělat asi trochu jinak - nepřemýšlím přes peníze, ale na druhou stranu vím, že je už jenom k uživení takového stáda potřebujeme, jsou potřeba  pro naše koníčky i samotný život... Ale stále věřím, že když do mého snu dám hlavně můj cit, přesvědčení, tak se mi to vrátí...

O víkendu se tu byl podívat pán na dojení a tak se mi s ním špatně mluvilo - mám jen nejlepší kozy v ER - ostatní vyřazuji - povídal (koukám na naší 10letou důchodkyni jak se kolíbá pro pohlazení).... přesně takhle to dělat nechci, když se u nás rozhlídl - chtěl by všechno mechanizovaný (my to děláme sami a většinou rukama...) a zaměstnance a hlavně "zadarmo" z dotací.... A my jsme naopak hrdí, že to nestavíme v rámci "pomoci EU" Máme sice malé dotace na záchranu genetického materiálu v rámci českých hnědých koz, ale až je jednou zruší, tak to budeme dělat i bez nich - ikdyž kolem sebe slíchám, že se na to většina chovatelů vykašle, ale snad to nedělají jen kvůli té pidi částce, která je tak akorát na fakturu co přijde ze Svazu který dotace vyřizuje? Nějak to nechápu a mám i chuť se na tom úplně nepodílet, chovat si jen naše krásné české plemeno...A už zase negativní pocity....

Jdu se rozhlídnout po tom mém krásném pracovním prostoru a naladit zase pozitivní vlny :)
Zde budou zrát sýry

Pohled ze sýrárny do zrání

Sýrárna - prostor skoro na bály :)

Taky zrání - jsem úplně unešená z těch sloupů :)
 Už mezi nimi vidím police plné sýrů...


neděle 7. února 2016

Předení Vřesovky

Zase jsem zkusila upříst další plemeno ovečky z mojí sbírky. Tentokrát to byla Vřesová ovce. Je to asi nejhrubší vlákno které jsem se pokusila zkrotit. Přemýšlím jestli by se vůbec daly vlákna na něco použít, ale vždy když vezmu do ruky hotovou přízi vzpomenu si na drhané držáky zavěšených květináčů - tak pro nějaké dekorační pouze koukací využítí, kde je potřeba vysoká pevnost, ale možná i kouzlo hrubosti tvrdého přírodního plemene by to bylo ideální, ale upřímně příst bych to ve větším nechtěla .....



Učesaná podsada a pesíky

Podsada

Pesíky




Troje tkaní a jedna chlupatá Andulka

S plnou hlavou plánů a cílů jsem se dala do tkaní tří projektů. Dostala jsem dvě tašky komerčních přízí, které snad od 70 let ležely nevyužitě ve skříni mojí mamky až jednou najdou své využití. Na moje pokusy s tkaním je to přímo ideální.
První měla být hodně vzdušná spíš krajková prostírka, ale praxe opět dopadla trochu jinak, ale i tak možná i trochu zajímavě :)





Jako druhé jsem začala tkát prostírání - dlouhý pruh středem stolu a čtyři menší. Chtěla jsem je ve stejném duchu, ale i lehce odlišné, proto jsem zvolila kostky na dlouhém a na malých pouze pruhy ve stejných barvách. Jako útek jsem použila tenounkou zářivě oranžovou barvu, která to krásně oživila. Je to první moje tkaná věc kde je vidět osnova - jinak jí vždy úplně - aniž bych chtěla - překryju.



 A třetí projekt měla být šála. Cíl byl díky pružnému útku lehce zvlněný efekt - asi to jediný se mi na ní povedlo.... Ale na druhou stranu má krásný - nebo spíš komický - příběh...
Po pár vložení útku jsem opět zjistila, že útek skoro úplně překryl osnovu, kterou jsem chtěla jinak přiznat, ale co už - tkala jsem dál. Asi po 20cm mi můj muž řekl, že mu to připomíná froté ručník a už to začalo..... začala jsem ho v něm vidět taky.... Po dokončení to opravdu na krku vypadalo jako ručník a tak přemýšlím, že si udělám ručníkový polštářky.... Další názor, že prý hadr na podlahu .... Ale mám ho ráda i tak (i  ty co mi ho takhle krásně pojmenovali...) - je to taková moje vtipná první šála :D





 A proč chlupatá Andulka? O víkendu jsem si přivezla novou členku naší rodiny Angorskou krasavici  od Vlaďky z Ovečkova, kterou jsem pojmenovala Andulka. Moc děkuju, že jsem se mohla stát novou
česatelkou, střihatelkou a chovatelkou :) Mám z ní opravdu radost!