Učím se tkát

Postoupila jsem kousek dál a díky krásné náhodě - které jsem hodně pomohla :) - jsem získala tkalcovský stav s pevným listem. Teď už jenom skáču od kolovrátku ke stavu, do nastřádaných bedýnek s napředenou vlnou zase ke stavu a stále dokola. Vymýšlím co by se mi líbilo a chtěla bych zkusit. Na internetu je plno inspirace, ale trochu nerespektuju možnosti jednoho listu a vymýšlím vzory a dopočítávám nitě,...měla bych se vrátit trochu na zem a zkoušet hlavně věci pro které je tento druh stavu určen.
Miluju přírodní barvy vláken, snažím se najít kombinace a vzory ve kterých se najdu a bude mě těšit jejich tvoření a přitom bych ráda něco co nepůsobí zašedle a nijace - tak uvidím jestli najdu co hledám.

Napoprvé jsem natáhla hned vlněnou osnovu vlasnoručně předenou v proužkách a sledovala jsem řadu za řadou jak se mísí barvy a musím přiznat, že se tkanina chovala barevně üplně jinak něž jsem očekávala.

První pokus jen plátnová vazba z veliké části utkaná
našim 9 leteým synem, kterému se to moc líbí.

Něco z minulosti

úryvky o předení a tkaní ze sborníku Český lid
http://www.nulk.cz/ek-obsah/ceskylid/

ČESKÝ LID  IV   1895

str 54-55

Přástva vřeteny s přeslenem.

Návštěvníci Selské síně v Museu království Českého v Praze prohlížejí si5 ve světnici z Domažlická, jak děvče přede prostým, starodávným způsobem, vřetenem. Laskavý čtenář Českého Lidu pamatuje se na obrázek SpillarůV (Český Lid III.), jak sedláci v Domažlicku se scházívají na přástky, kdež vyobrazen týž způsob předení. Starožitnické nálezy přeslenů hliněných, skleně— 

Krocení divokých vln

Je stále velké vedro a málo vody, proto jsem se pustila bez praní do srsti mohérové kozy. Chomáčky jsou velmi příjemné na dotek, vlákna jsou silná, ale jemná a velmi lesklá.

Něco málo o kozičce z které pochází - Plemeno mohérová - angorská koza vzniklo v přední Asii. Srst má vysokou obloučkovitost, vynikající lesk - listrový, při délce okolo 30 cm, což odpovídá měsíčnímu přírůstku až 2,5 cm. Střiž se provádí 2x ročně. Rouno tvoří z 80% polopesíky, 18% podsada, 2%pesíky - mrtvé vlasy. Sortiment srsti C-DE (30-45mm). Srst má minimální obsah vlnotuku, pokrývá celé tělo včetně břicha a končetin a na čele tvoří čupřinu. Tolik ze stránek www.schok.cz

Vlna - tedy srst - je opravdu nemastná a přede se krásně nepraná. Vlákna mají délku asi 15 cm což mi znemožňuje jakýkoliv pokus příst z ruličky nebo z utaženějšího česance. Při česání je potřeba vlákna dokonale oddělit do nadýchaného chomáčku jinak při předení zůstává pramínek pospolu a dělá v přízi neplechu.

Nepraná a nečesaná srst mohérové kozy

Pavučinka

Stále si hraju a učím se na letitém merinu. kolikrát přemýšlím jestli to není škoda. Je to tak krásná vlna, že by byla moc velká škoda kdybych v pokusech ulítla a rouno bych zničila. Zatím se mi ale docela daří a po krůčkách dále experimentuju. Učím se česat tu jemnou hmotu - po hrubé vlně je to neskutečná změna.

Už jsem se setkala s více českými merinovými rouny, ale tohle staré je zatím opravdu nejkvalitnější. Dřív vlna něco znamenala a každý si jí hleděl, ale dnes tomu bohužel tak není...

Předčesala jsem si a v plánu bylo ještě sčesání do ruliček, ale tak moc jsem se těšila že to předu rovnou z krabice.

98g obláčků

Vlněný poklad :)

Domluvila jsem si se střihačem panem Bischofem, že mi bude nastřádávat rouna z různých plemen ovcí. V počátku byla pouze touha poznat co možná nejvíce plemen ovcí chovaných u nás. Stále mě fascinuje a láká využitelnost místní vlny. Z komerčního česance jsem už nepředla ani nepamatuju a upřímně mě to momentálně neláká. Nyní mi vyvstal v hlavě ještě jeden nápad když už mám doma vcelku početný exemplář udělat si takovou knihu roun s různými přízemi a s ukázkami tkaniny a pleteny od každého plemene a hledat jejich pro mě nejlepší využití.

Pro vlněný poklad jsme to měli ale skoro přes půl republiky. V plánu bylo, že muž až bude služebně někde poblíž tak mi rouna doveze, ale bohužel do končin kde na mě čekala vůbec nejezdí. Tak jsme se museli vydat sami. Výlet jsme spojili s návštěvou IQ parku v Brně kde jsme se všichni krásně vyblbli :)
Na místě nás přivítala velmi milá rodina pana střihače se kterým jsme se bohužel nesetkali neboť už byl opět někde u oveček. Naložili jsme pytle a s našlapaným kufrem jsme vyrazili domů. Během chvilky se rozpálené auto zalilo "vůní´" která byla všudypřítomná :D Ale já měla takovou radost a hrozně jsem se těšila co že si to domu vůbec vezu. Na místě jsem nakoukla jen do pár pytlů a to mi akorát nahlodalo mojí zvědavost co, že tam je ještě?

Hned po příjezdu jsem musela do všech třinácti pytlů nahlídnout a objevila jsem nejen ovčí kožíšky... Dovezli jsme vlnu z plemen oveček Ouessant, Valaška, Zwartbles, mladá ML, Romanovka, černá Romney, Fríska, Jakob, Clun Forest, Texel, Keri Hill a kožíšek z lamy krotké a  z  mohérové kozy.

Zvu vás nahlédnout alespoň do některých útrob pytlů :) Vlna je neskutečně čistá a krásně ostříhaná! Pan Bischof je opravdu mistr střihač a hlavně dělá to opravdu s citem a s úctou k vlně a jejímu dalšímu využití.

Bohužel úporná vedra nedovolují žádné praní, tak jsem se alespoň pustila  jen tak do mohérové kozičky...

Vřetánko na písku

Venku začíná být krásně a malou už skoro nedostanu domu. Baruška se zabaví na písku a já se snažím pročesat těma horama rouna co jsem vyprala. Na kartáčích to jde pomalu a ruce občas stávkují. Od vlny se mi ale nechce a proto si dělám pauzu v česání a točím si vřetánkem.

 

První vlněná

Moje první vlněná příze. Je z ovcí plemene Zwartbles. Mám ráda tuhle hrubší vlnu - krásně se přede, češe i praní jde krásně. Vlněná příze je opravdu jemnější tak uvidíme co z ní nakonec vznikne...

Víc jak 20let staré rouno

Dostala jsem pytel surové vlny od kamarádky Hanky, která mimichodem už taky beznadějně lítá na vlně :)
Rouno bylo uskladněno v papírovém pytli na půdě. Je netknuté, jako kdyby ho do toho pytle napěchovali včera. Z vrchní strany je hodně špinavé - tak jsem byla zvědavá jestli s tím půjde něco dělat, ale pouští to nádherně.
Vlákna jsou kratší a jemná - pravděpodobně merino. Při praní se hodně zamotává dohromady. Každou novou várku se snažím vyprat jinak abych přišla na to co bude nejlepší. Četla jsem na blogu Vlaďky Cepákové, kde čerpám - nebo spíš hltám přemíru informací, o namáčení v děrovaných košíkách, ale žádnej jsem po ruce neměla a já chtěla využít krásného počasí na praní, tak jsem rouno namočila pouze v jedné vrstně do teplé vody a nechala odmočit. Pak jsem utrhávala po malých kouskách a máchala v dalších vodách a vlna je úžasně vypraná a hlavně nezacuchaná a nezaplstěná.

Velikonoce

Letos jsme si udělali, aniž bychom to předem propočítali, celé velikonoce v duchu líhnutí malých kuřátek. Každý rok jsme si kuřátka kupovali a něco málo vyseděly naše kvočny, ale tyhle jsou malinko jiné :) Není to zrovna přirozené, ale vyseděla je bedýnka... Jsou to naše první z líhně a mohla jsem je sledovat od úplného počátku vývoje. Musím říct, že jsem úplně fascinovaná, že za pouhý 3 týdny se stane zázrak a zevnitř naklove a rozlouskne skořápku malý mokrý tvoreček.
Proč jsme se vůbec rozhodli chovat kuřátka takhle "uměle"? Trochu se to ve mě pere, ráda bych to nechala vše na přírodě a když zavolá a kvočna zakvoká - jen se těšit a nijak nezasahovat. Ale holkám slepičím se do toho v dnešní době už moc nechce...
Radi bychom byli co nejvíc soběstačný a taky odmítám ještě někdy koupit kuřecí maso v obchodě. Po tom co jsme ochutnali co jsme si doma vychovali a nechali přirozeně dlouhou dobu vyrůst - už nikdy...

Vysněná alpaka

Toužím po alpace - jako po zvířeti - už léta. Ještě když u mě bylo předení pouze zájem po další dovednosti kterou chci umět, zamilovala jsem se do ní. Možná trochu připomíná kozu a tenkrát jsem o českých ovečkách slýchala jen to, že se jejich vlna nedá na nic použít, neboť už se u nás chovají jen na maso.
Tenkrát jsem myslela, že vlna z Alpaky je pouze jemňoulinká vlna se stejnými vlastnostmi jako ovčí.
Díky vlňence Petře jsem se s lamím kožíškem mohla seznámit, když mi poslala nádherné rouna - různých barev, délek i kvality. Jako materiál na kterém chci poznat vlastníma rukama co lama umí a neumí - prostě k nezaplacení.
Trochu jsem měla obavy z toho jak se mi bude dařit, protože jsem hodně čítala spíš negativní zkušenosti - ale ty se vázaly hlavně na délku vlasu, neboť lamí rouno nemá lanolin a tudíž nedrží tolik pohromadě.
Jako první jsem zkusila krásně dlouhou čokoládově hnědou a poměrně čistou vlnu. Neprala jsem, jen jsem přebrala a vyklepala proutkem a sčesala.
Sedla jsem ke kolovrátku a čekala jak mi rouno kolovrátek schramstne a ono nic... Je to malinko pocitově jiný něž ovečka - jakoby nezapadají vlákna úplně do sebe, ale předlo se moc hezky. 
Ještě jeden pocit - po upředení, příze jakoby chladí, nenapadlo by mě, že na pohmat je to tolik odlišné od oveček....
Je to úžasný materiál a já už si zase po mém vysněném párečku Alpak hezky sním...

Plány a touhy

Mám rozděláno několik projektů a stále přidávám další. Nejde to zastavit, v hlavě se rodí nové nápady a touhy po tom co všechno chci vyzkoušet. Ke všemu potřebuji přízi, proto nejčastěji sedím u kolovrátku, nebo češu vlnu. Ráda bych si udělala pořádnou zásobu a mohla více kombinovat a vymýšlet již z hotové příze, ale nějak sama sobě nestíhám. A hlavně to naše stádo venku potřebuje stále více a více fyzické přítomnosti.

Ale i tak se snažím a vždy si utrhnu kousek spánku abych mohla alespoň některé myšlenky z hlavy zpracovat i rukama.

Jsem ve fázi poznávání a hledání cesty, proto se snažím na vše používat jinou vlnu abych prozkoumala taje různých ovčích kožíšků. Naším domem už se přehnaly ovečky plemen Zwartbles, suffolk, merino, texel i alpaka a různí kříženci...mám pocit, že vlnu už i obědváme :) Ještě, že mám pro své záliby tolerantního muže, který si učeše bábovku a těší se na teplé ponožky :)

Předení Suffolka

Dostala jsem od vlněnky Alenky krásnou surovou ovčí vlnu z plemene Suffolk. Je to vlastně moje první pořádná práce s vlnou úplně od začátku. Kdysi jsem dostala rouno které se moc dobře vyprat nepodařilo - dnes už vím, že za tu práci to ani nestálo...
Rouno jsem po vyprání přebrala a vytřídila. Prakticky všechno jsem použila - vybrala jsem pouze pár zástřihů a dala stranou jemnější část, která bude čekat na další zpracování.

Rozvolněná a již sčesaná do ruličky